Víte, co přesně znamená, když se o někom řekne, že má rozdvojenou osobnost? Mnohým se při vyslovení tohoto sousloví vybaví schizofrenie. Není tomu tak. Proto tuto duševní poruchu nechme stranou a zaměřme se skutečně na rozdvojenou osobnost.

Rozdvojená osoba

Rozdvojená osobnost znamená, že v jednom člověku jsou dvě různé osobnosti. Dotyčný v sobě však může mít i více osobností. Odborně se tento stav označuje jako mnohočetná porucha osobnosti a řadíme ji mezi disociativní poruchy osobnosti.

Mnohočetná porucha osobnosti je vzácným onemocněním a obvykle vzniká jako následek nějakého traumatického zážitku. Často je následkem zneužívání pacienta v dětství. Později je jejím spouštěčem nějaký stresor. Začíná se obvykle projevovat během dospívání.

Jak jsme si uvedli v pacientovi jsou dvě či více osobností, které se střídají ve „velení“. Jednotlivé osobnosti se od sebe liší – vlastnostmi, zvyky, chování ale i svou historii. Každá z těchto osobností je komplexní.  Běžné je, že si pacienti neuvědomují stav, kdy převezme kontrolu „jiné já“ a na to, co prováděli v tuto chvíli, mají amnézii.

Obecně o disociativních poruchách

Uvedli jsme si, že rozdvojená osoba, tedy mnohočetná porucha osobnosti patří mezi disociativní poruchy. Pojďme si je nyní alespoň ve stručnosti přiblížit.

Jde o psychická onemocnění, která se projevují disociací, tedy odloučením od okolí, emočních prožitků či reality. U některých pacientů dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. Disociace se může projevovat depersonalizací (pocity neskutečnosti vlastní osoby), derealizací (pocity neskutečnosti reality), ztrátou vlastní identity atd.

Rozlišujeme více disociativních poruch (disociativní amnézie, disociativní fuga, disociativní stupor, trans a stavy posedlosti, disociativní porucha motoriky, disociativní křeče). Vznikají jako obranný mechanismus, kdy pacient potlačuje traumatické zážitky tím, že je vytěsní z vědomí. Nikam však nemizí. Nejsou zpracovány, a tak pacienta dále ovlivňují.