Když se řekne „albumin“, věděli byste, kde ho hledat? Že nevíte ani přesně, co to je, natož abyste věděli, co znamená nízký albumin? Pak je tento článek právě pro vás.

Albumin

Albumin představuje bílkovinu krevní plazmy, což je nejobjemnější část krve. V lidském těle dospělého zdravého člověka je jí zhruba do 3,5 litrů. Má nažloutlou barvu a z devadesáti procent ji tvoří voda. Zbylá část je tvořena plazmatickými bílkoviny, hormony, enzymy, minerálními látkami, vitamíny, glukózou, ale také v malé míře anorganickými soli. Krevní plazma reguluje osmotickou a acidobazickou rovnováhu.

Albumin je hlavní bílkovinou krevní plazmy.  Vyskytuje se tedy v krvi a kromě toho ještě v tkáňovém a mozkomíšním moku. Tato hodnota se stanovuje se vzorku získaného náběrem krve.

Albumin má různé funkce. Patří mezi ně přenášení různých látek (například hormonů, vitamínů, mědi, volných mastných kyselin, hořčíku, vápníku, léků atd.). Dále udržuje osmotický tlak plazmy i tekutiny v cévách. Albumin se tvoří v játrech.

Příčiny nízkého albumina

Albumin v organismu klesá při různých zdravotních problémech. Patří mezi ně onemocnění ledvin (způsobující ztráty bílkovin močí) či jater (cirhóza jater), při šokových stavech (například při popáleninách), při různých zánětech, otocích či podvýživě. Dalšími příčinami může být rozklad bílkovin vlivem nádoru, sepse, převodnění organismus atd.

Vzácným onemocněním souvisejícím se sníženou hodnotou albuminu je analbuminemie. U této poruchy se kompenzačně zvyšuje tvorba jiných bílkovin. Vyšší hodnoty albuminu mají lidé trpící dehydratací.

Hladina albumina se v krvi vyšetřuje, je-li podezření na některých z výše uvedených zdravotních komplikací, ale i k určení prognózy, především u starších hospitalizovaných pacientů.