Trápí vás dušnost? Příčiny mohou být různé – od méně závažných po velmi závažné. Dušnost, která trvá delší dobu, nikdy nepodceňujte.

Co je to dušnost

Dušnost neboli dyspnoea se vyznačujeme namáhavým a ztíženým dýcháním, při němž dotyčný pociťuje dechovou tíseň či nedostatek vzduchu. Příčinami jsou různé poruchy.

Dušnost se může dostavovat v záchvatech, nebo trvá dlouhodobě. Často se ještě objevuje s dalšími příznaky (dle konkrétní choroby).

Při diagnostice příčiny dušnosti je nutné znát anamnézu. Dále se provádí EKG, ultrazvukové vyšetření srdce, zobrazovací vyšetření dýchacích cest a plic, spirometrie, vyšetření mozku atd.

Příčiny dušnosti

Příčinami dušnosti mohou být:

  • fyzická kondice či nadváha: Lidé s malou fyzickou kondicí či nadváhou se zadýchají i při malé námaze.
  • onemocnění dýchacího ústrojí: Patří sem onemocnění dýchacích cest (horních či dolních, pohrudnice či celkově hrudní stěny). Poruchy dělíme na restrikční a obstrukční. U restrikční dušnosti je zpravidla pacient v klidu bez obtíží. Problémy se objevují při námaze.
  • kardiovaskulární nemoci: Jsou velmi častým důvodem dušnosti. Vychází z problematického městnání krve v plicním krevním oběhu. Kromě dušnosti se objevují i další potíže. U kardiovaskulárních nemocí jsou časté noční záchvaty dušnosti.
  • mimohrudní příčiny: Mezi nejčastější příčiny dušnosti, jež nesouvisí s kardiovaskulárním systémem ani dýchací soustavou, jsou nádory mozku (poruchy dechového mozkového centra), chudokrevnost (nedostatečná transportní kapacita krve), cukrovka, selhávání ledvin, po požití některých léků.

psychogenní dušnost: Existuje i dušnost, u které nelze zjistit objektivní patologický nález. Její původ může být v psychice člověka. Objevuje se zpravidla při záchvatech, a to často u lidí trpící fobiemi. Tyto lidé mají většinou subjektivní pocit, že se dusí.